PŘEVODOVKY JSOU I MŮJ KONÍČEK
„Řízení aut se spalovacím motorem a mechanickou převodovkou mi připadá zábavnější a záživnější,“ říká projektový koordinátor zkušebních stavů převodovek Jiří Borovička
První převodovku, kterou mohl vlastnoručně otestovat, později Jiří Borovička našel ve svém novém autě. Dnes si dobře uvědomuje, že celý svět řídí koncernové vozy, jejichž mechanické převodovky MQ procházejí zkušebnami Motorového centra Škoda Auto. Působí zde jako projektový koordinátor zkušebních stavů převodovek a jeho práce dnes souvisí mimo jiné i s motorovou řadou EA 211 a různými značkami koncernu Volkswagen Group. Jiří Borovička měl auta rád od dětství, dnes si v tuzemské automobilce plní sen a každodenně dělá práci, kterou i po více než 15 letech považuje za svůj koníček.
Vybavíte si, kdy vás začaly zajímat technologie a automobily?
Kdykoliv táta nebo dědové něco dělali na autě nebo jiném zařízení, chtěl jsem jim pomoct. Automobily mě začaly aktivně zajímat už na střední škole. Kupoval jsem si časopisy, jezdil na veletrh Autosalon do Brna a později si vyhledával další články a informace také na internetu. Tak nějak vždycky jsem věděl, že je to směr, kterým bych se chtěl vydat. Cíleně jsem proto zamířil na Fakultu strojní ČVUT v Praze, kde jsem si zvolil obor zabývající se auty.
Coby nadšenec jste jistě odmala registroval i vozy Škodovky.
Samozřejmě, jde o největší automobilku v České republice. Navíc jedinou českou, která v rámci osobních aut přežila dodnes. K práci ve firmě jsem se ale dostal částečně náhodou. Přes praxi, kterou jsme museli při studiu absolvovat. Příležitost jsem si našel na škodováckých stránkách. Souvisela s ní i má diplomová práce, ve které jsem řešil zrychlené životnostní zkoušky převodovek.
Čili vás už ve škole lákalo zaměření na převodovky?
Paradoxně jsem převodovky vůbec nechtěl dělat, lákal mě podvozek. Ale téma diplomky a s ní související problematika mě zaujaly. Specializace na převodovky mně začala dávat smysl. Má povinná měsíční praxe se mi nakonec, díky podmínkám vytvořeným na oddělení vývoje převodovky pro realizaci diplomové práce, protáhla na dvě letní období. Ještě před završením studií jsem dostal od vedení oddělení příležitost a stal se zaměstnancem Škoda Auto. Nastoupil jsem na podzim 2008.
Začalo vaše působení hned přímo v budově Motorového centra?
Tato budova tehdy ještě nestála. Začínal jsem v kanceláři a zkušebně, které sídlila přes řeku v Česaně. Zrovna probíhala stavba Technologického centra, kam jsme se přestěhovali. Až v roce 2012 se začalo budovat Motorové centrum na místě někdejšího lihovaru. Z okna bývalé kanceláře jsem pozoroval, jak tady roste úplně nový objekt. Měl jsem možnost sem chodit v rámci výstavby a sledovat, jak vznikají nové zkušební prostory, kde dnes trávím každý pracovní den.
Práce bez rutiny
Do práce přichází Jiří Borovička obvykle mezi šestou a sedmou hodinou ranní. Nejprve si projde zkušebnu a vše zkontroluje. Na základě toho následně rozdělí úkoly v rámci týmu. „V některých zkušebnách zprovozňujeme zkoušku, jinde ji zase ukončujeme nebo se chystáme na různá měření. Rozhodně nemám rutinní práci,“ vysvětluje projektový koordinátor zkušebních stavů převodovek. Namísto rutinního vysedávání u počítače spíš Jiří Borovička komunikuje s techniky zodpovědnými za jednotlivé převodovky, chodí na dílnu, aby se podíval na stav převodovek po zkouškách na stavech a v neposlední řadě zajišťuje provoz zkušebních stavů. „V žádném případě nemůžu říct, že by snad všechny pracovní dny byly stejné.“
Čeho se váš pracovní den obvykle týká?
Zjednodušeně řečeno je mým úkolem po všech stránkách vyzkoušet převodovku. Vlastně až do té míry, aby zákazník ani nevěděl, že takové zařízení v autě má. Pohon vozidla ve výsledku musí být funkční, tichý a spolehlivý.
Vaše práce okolo převodovky se týká i spalovacích motorů řady EA 211. Ovlivňuje vaši práci, že se nyní vedle vozů Škoda Auto podílíte i na modelech dalších značek Volkswagen Group?
Naše oddělení mělo všechny mechanické příčné převodovky ve své zodpovědnosti už dříve. Dohlížíme na převodovky všech velikostí od nejmenších, které se dávaly například do modelu Škoda Citigo, až po ty velké dodávajících se do vozů jako je Volkswagen Crafter. Mechanické převodovky se dnes montují se všemi agregáty řady EA 211, vedle Evropy jde o trhy po celém světě včetně třeba jižní Ameriky. Dále máme v kompetenci i aplikace SW automatických převodovek DQ200 pro celý koncern, které se rovněž montují s motory řady EA 211. Nová zodpovědnost u kolegů motorářů má pro nás dopad zejména v tom, že nás častěji oslovují a některé zkoušky na převodovkovém stavu se spalovacím motorem provádíme dohromady.
Rozšiřujete nyní tým a hledáte nové kolegy?
Ano, především proto, že přebíráme další nové kompetence. Kromě převodovek moji kolegové dělají i jiné věci – například Tomáš Novotný vnější řazení. Máme nově v kompetenci rovněž dvouhmotové setrvačníky, spojky, pohon 4x4 nebo kloubové hřídele nejen pro vozy Škoda. Chystáme se na převzetí odpovědnosti za všechny automatické převodovky AQ/DQ. Přímo tady na zkušebních stavech nás v současnosti zatím působí sedm.
Napadá vás, v čem je spalovací motor nepřekonatelný?
Třeba už jen ve svém akustickém projevu a celkovém pocitu při řízení. Řízení elektromobilů pro mě osobně není tak emotivní jako u vozů se spalovacím motorem. Všímám si rozdílů v dynamice. Elektrické auto je díky charakteristice pohonu při rozjíždění velmi živé, ale ve vyšších rychlostech se zatím nemůže spalovacímu motoru rovnat. Ten mi subjektivně připadá zábavnější a záživnější pro řidiče.
Rád vnímáte a slyšíte vůz, který řídíte?
Ano, i když se samozřejmě nepovažuji za žádného závodníka. Jezdil jsem se spalovacím i elektrickým pohonem, stejně jako s mechanickou i automatickou převodovkou. Vše má své výhody, ale mechanická převodovka je pro mě zatím nejlepší varianta. Při řízení rád řadím a mám auto pod kontrolou. Záleží, kde se člověk pohybuje a kam jezdí. Je skvělé, že máme možnost volby.
Baví vás flexibilita i na vaši práci okolo převodovek?
Zcela určitě, rutinu tady nezažíváme nikdy. Svou práci vnímám zároveň jako koníček, baví mě a rozhodně do ní nechodím jen pro peníze. Upřímně bych řekl, že je taková situace tak trochu dar.
Takže si skutečně plníte sen z dětství. Registrujete podobný zápal u mladých lidí dnes?
Pravidelně k nám do Motorového centra chodí studenti Technické univerzity v Liberci a dalších škol. Jejich exkurze bývají provázány s výukou a samotného mě to baví. Ale občas mám upřímně pocit, že už auta pro některé mladé lidi neznamenají tolik jako pro mou generaci. Pamatuji si, že mí vrstevníci odpočítávali dny do osmnáctin, aby si mohli udělat řidičák. Prosili jsme rodiče, aby nám půjčili auto, a pak jsme šetřili na svůj první vůz. Pocit svobody, když někam vyjedete, je totiž stále k nezaplacení.
Jiří Borovička
projektový koordinátor zkušebních stavů převodovek
V rámci studia Fakulty strojní ČVUT v Praze zamířil na povinnou školní praxi, pro níž si zvolil mladoboleslavskou automobilku. Na podzim 2008 se stal zaměstnancem Škoda Auto a nejprve cíleně strávil dva týdny na výrobní lince, kde vyzkoušel několik různých pozic. „Mohl jsem převodovku vidět přímo ve výrobě a pochopit, jak všechno vzniká,“ vzpomíná Jiří Borovička a pokračuje: „Myslím, že je podstatné, aby si člověk na daný produkt skutečně sáhl a vyzkoušel, na jakém principu stojí.“ Po roce v konstrukci, kde měl na starosti třeba změny ve výkresové dokumentaci, se jako specialista vrátil zpět na zkušebnu. S přibývajícími projekty nastal čas na její rozšíření, a tak vzniklo rozsáhlé Motorové centrum, kde dnes Jiří Borovička působí na pozici projektového koordinátora zkušebních stavů převodovek. Ve volném čase rád cestuje na hory do zahraničí, ale i na zajímavá místa po České republice.
Přečtěte si i další příběhy
SPALOVACÍ MOTORY MĚ OBKLOPOVALY OD MALIČKA
„Vnější řazení lze aplikovat do různých vozů dané platformy bez ohledu na značku,“ říká mladoboleslavský rodák a konstruktér vnějšího manuálního řazení Tomáš Novotný
BAVÍ MĚ POZNÁVAT NOVÉ PRACOVNÍ PŘÍSTUPY A KULTURY
„I když se čím dál víc mluví o elektromobilitě, v zemích jako Indie se spalovací motory budou vyrábět ještě dlouho,“ říká Linda Hulínská, technická projektová koordinátorka projektů Indie
MOBILITA
JE SVOBODA
Automobil je jeden z nejúžasnějších a nejsložitějších lidských výrobků, podílet se na jeho vzniku je fascinující, říká Martin Hrdlička, vedoucí vývoje podvozku a agregátu
VEDLE MOTORU SE DOSTÁVÁM DO KONTAKTU S CELÝM AUTEM
„Postupně přebíráme kalibrační odpovědnost, budeme se přímo podílet na vývoji motorových jednotek,“ říká projektový vedoucí David Hofman
Built with Shorthand